Není pochyb o tom, že devítinásobný mistr světa a vítěz 84 Velkých cen Antonio Cairoli, si v době, kdy vstoupil do seriálu GP v roce 2002 nedokázal představit, že dokáže, to co v motokrosové kariéře dokázal.
Vždyť v té době, jako mladý začínající jezdec FIM Mistrovství světa byl vlastně rád, když se kvalifikoval. Poté, že se dostal do top dvacet, do top patnáct, do top deset, do top pět. Pro drtivou většinu mladých jezdců, včetně Cairoliho byli rané roky v mistrovství světa více než drsné. Nutno podotknout, že tehdy přijelo k závodu FIM Mistrovství světa třeba sedmdesát, osmdesát jezdců. Jen čtyřicet se dostalo přes nástrahy sobotní kvalifikace do závodu a bodovalo jen patnáct nejlepších, nikoliv dvacet jak je tomu dnes.
První dvě sezóny v letech 2002 a 2003 byli pro mladého Itala opravdu krušné, když si na své bodové konto nepřipsal ani bod. O to více vzrušující pro něj byl rok 2004, kdy nejprve zaznamenal v prvním kole seriálu šest bodů, aby si v tom druhém připsal bodů dvaadvacet. Jeho sebevědomí jako by nabralo křídla a následně si vyjel sedmadvacet bodů. Prvním pódiem byl pro Cairoliho čtvrtý závod ve Valkenswaardu, kde skončil třetí, když několik kol odvodil jako vedoucí jezdec závodu. Na pódium doprovodil dva tovární jezdce KTM Ben Townleye a Tyla Rettraye.
Mnoho motokrosových odborníku Cairoliho umístění překvapilo, ale pozitivní výsledky nezastavily. Když ještě následně ovládl nejtěžší motokrosovou Velkou cenu na legendární trati v Namuru a sezónu zakončil na konečném třetím místě.
V roce 2005 se Cairoli poprvé stává mistrem světa. V tomto roce dokázal rodák ze Sicilské pati celkově zvítězit i České GP v Lokti nad Ohří. Za Cairolim skončil celkově druhý Australan Andrewe McFarlane, který poté v roce 2010 tragicky zahynul v tréninku na mistrovství Austrálie.
Pochopitelně zbytek Cairoliho kariéry je dobře zdokumentován. Po dobu oněch let do dneška se sympatický borec stal nejlepším motokrosařem Itálie. Je dost možné, že letos na konci sezóny MXGP se stane letos v září třiatřicetiletý fenomenální pilot nejlepším motokrosovým jezdcem všech dob. pro mnohé se jim již ale stal.
V letošním roce má Cairoli "vyhlášenou válku" s mladým Holandským lvem Jeffrey Herlingsem. Jak ale dokáže téměř o deset let starší TC222 kontrovat je naprosto úchvatné. Teď nás čeká 8. dubna MXGP Trentina, kde právě Antonio v roce 2017 zajel podle jeho slov nejlepší Grand Prix v kariéře. Cairoli loni v Pietramuratě ovládl první jízdu. V druhé jej potkal v druhé zatáčce po startu pád a následně dokázal ne jedné z nejkrásnějších tratí světa, proč je stále nejuznávanějším borcem celého padocku MXGP. Tony během oné rozjížďky dokázal z pozic mimo bodované pozice jeho morálně volné vlastnosti a srdce bojovníka. nakonec dokázal dojet druhý za Tim Gajserem a v konečném hodnocení GP Trentina o dva body vystoupat na stupínek nejvyšší. Jak již mnohokrát Cairoli dokázal, není jen závodníkem, který by přijel závodu se jen zúčastnit. Cairoli je právě tím mohykánem, který neustále touží držet nad hlavou trofej za nejlepšího jezdce podniků MXGP. Stejně tak, aby si v září z Imoly odvezl zlatou tabulku dokumentujícího, že právě on byl nejlepším jezdcem roku 2018, v nejprestižnější kategorii světového motokrosu, MXGP.
Pokud by se tak stalo řadu lidí kolem motokrosu by to až tak nepřekvapilo. V dlouholeté kariéře má Cairoli neuvěřitelně mnoho vzpomínek, a to nejen z vítězných rozjížděk a GP, ale také z celé řady pádů a zranění. Co je třeba zdůraznit postavou malý, ale svými výkony velký jezdec zůstává nadále nejen ke svým fanouškům skromný a přátelský. Díky těmto hodnotám je třeba podle mne Cairolimu desátý titul jen a jen přát!