27. 12. 2013....
Karel Hanika ukončil 10. 12. 2013 svou skvělou letošní sezónu tiskovou konferencí v brněnském hotelu International.
Karel Hanika má za sebou doslova neuvěřitelnou sezónu – skvělý hattrick: Red Bull Rookies Cup, Mistrovství Evropy a vstup do továrního týmu KTM. Připomínalo to slavné „Spanilé husitské jízdy“ z dávné české historie! Ty se konaly ve druhé polovině 20-tých let 15. století, a jejich nejslavnější období bylo od roku 1427. Nyní se píše rok 2013 a stejně jako husité, se brněnský motocyklový jezdec Karel Hanika vracel z každé „spanilé jízdy“ s kořistí, se skalpem svých největších konkurentů a bohatší o nějaký ten krásný pohár. Na prstech jedné ruky by se daly spočítat závodní víkendy, kdy nevyhrál Kája v uplynulé sezóně aspoň jeden závod…Absolvoval jich totiž celkem třináct a pouze třikrát nevyhrál. Bylo to na německém přírodním okruhu ve Schleizu, na španělské trati Jerez de la Frontera (zde byl odmávnut šachovnicovým praporkem „pouze“ 2x jako druhý) a italské Misano…
Neuvěřitelná bilance mladého brněnského závodníka!
Na této tiskové konferenci pak Kája Hanika, už v barvách továrního týmu Red Bull KTM Aki Ajo, zhodnotil jak uplynulou sezónu, tak nastínil i svůj další program. A proč se konala právě v prostorách brněnského hotelu International? Důvody byly dva a oba hodně pádné: V době, kdy ještě piloti GP nebydleli přímo ve svých Motorhomech v paddocku, tak jejich brněnským přechodným bydlištěm byl právě „Inter“, kam jezdci po tréninku přijížděli a kde se na ně vrhali davy teenagerů – tedy myšleno současným výrazem, tehdy to byli normální školáci, a ti po nich chtěli autogramy. Druhým důvodem je skutečnost, že v místním Fitness centru pravidelně náš jezdec cvičí, nabírá fyzickou kondici, s kterou pak v závěru závodů drtivě poráží své soupeře…
Svůj druhý rok závodění v seriálu Red Bull Rookies Cupu pak zhodnotil Kája Hanika následovně:
„Sezóna byla výborná, a ačkoliv mě dvakrát zradila technika, což bohužel k motocyklovému sportu patří, tak se mně opravdu dařilo. Nejvíce si cením toho, že se mně podařilo během celé sezóny udržet si vysokou výkonnost. Vyhrál jsem hned úvodní závod v Americe, neustále si připisoval další body a další vítězství, až to poslední bylo to evropské v Albacete. Pokud by to ale měl být nějaký kontrétní závod, tak určitě ten brněnský, kde se mně podařilo obhájit loňské první místo, čemuž jsem dopředu ani moc nevěřil, přece jenom ten tlak doma byl obrovský“.
Do Zlaté knihy vítězů Red Bull Rookies Cupu se brněnský student zapsal nejen jako celkově sedmý vítěz tohoto seriálu, ale s 10 získanými Pole position vede historickou tabulku i v této statistice a má na svém kontě i největší počet vyhraných závodů vůbec a opět je to číslo 10, když v úvahu jsou brány všechny absolvované závody, tedy jak s motocykly KTM RC 125, tak také s KTM RC 250 R.
Jeho mechanikem byl v „juniorském mistrovství světa“ jeho otec Karel Hanika sr., v minulosti rovněž skvělý motocyklový závodník. Jaká je jeho úloha v paddocku jako mechanika?
„Mechanik v Red Bull Rookies Cupu toho moc na práci nemá – relativně, neboť dolévá benzín, a stará se hlavně o to, aby byla motorka pořád čistá, tedy i po nezaviněných pádech. Do motoru a jiných komponentů se nesahá, na to jsou tady specialisté“, řekl na tiskovce Karel Hanika sr.
Jaké je to, když zradí motocyklová technika, a ty máš v závodě skvělou pozici, třeba první?
„Letos se mně to stalo dvakrát, ovšem bylo to pouze v těchto dvou případech za obě sezóny. Samozřejmě že je to z prvního místa velké zklamání, doufám že se mně to už příští rok nestane. Ovšem musím na to nemyslet a do dalšího závodu nastupovat, jako by se vůbec nic nestalo“.
Jsou motorky opravdu pro všechny stejné, nebo jsou pro někoho „rovnější“?
„Myslím si, že jsou opravdu stejné, aspoň ty letošní byly. Ty loňské o objemu 125 ccm, tam byly rozdíly přece jen větší“, doplnil svého syna Karel Hanika sr. a ještě dodal: „Rozdíl je ve výšce a váze jezdců, to je vidět především na rovinkách. A není to otázka ježdění v háku. Sice se říkalo, že se bude dovažovat, ale jak to bylo ve skutečnosti, těžko říci.“
Jaký byl přechod ze 125-tek na 250-ky?
„Ačkoliv jsem z toho měl ze začátku obavy, tak nakonec přechod na čtyřtaktní motocykl 2013 o objemu 250 ccm z toho loňského dvoutaktu (125 ccm) mně nečinil vůbec žádné problémy a hned na prvních testech jsem byl o celou sekundu rychlejší než nejbližší soupeři. Jistě používá se tam brzdění motorem a také výjezd ze zatáčky není tak agresivní, ale mně to opravdu sedlo. Biky Moto3 jsou opravdu skvělé a hned jsem se do 250-tek doslova zamiloval“.
Mistrovství Evropy v Albacete absolvoval Kája Hanika za německý tým, který vedou bratři Michael a Carsten Freudenbergerové. Už předtím ale za tento tým jezdil v IDM a dokázal vyhrát celkem 6 závodů:
„Domluvili jsme se původně na jeden závodní víkend, pak na druhý a pořád dále. I když konkurence nebyla příliš početná, tak to neubralo na kvalitě. Navíc jsem mohl srovnávat své časy s loňskými, které na německých tratích dosahovali letošní jezdci z GP.“
„Co se týká ME, tak v Albacete jsem sice startoval už jednou, před 2 roky, tehdy ovšem s motocyklem FGR 125 ccm, ale s bikem KTM 250 ccm to bylo úplně něco jiné. Navíc většina soupeřů zde měla odjety tréninky a dva závody ze španělského šampionátu CEV-Repsol. Přesto jsem si na trať brzy zvykl a v kvalifikaci nakonec obsadil druhé místo. Měl jsem k dispozici stejný motocykl jako v IDM (zde Kája z 8 startů 6x zvítězil – pozn. Bosso), ale byl modifikovaný tovární elektronikou z loňského roku GP a některými dalšími updaty – dvojité výfuky – od týmu Aki Ajo. Měli jsme ale standartní podvozek a brzdy, zatímco někteří kluci používali materiál z GP. V závodě jsem dlouho bojoval ve vedoucí skupince, na to jsem byl ostatně zvyklý ze závodů Red Bullu, takže jsem s tím neměl problém. Z té skupinky pak dva jezdci spadli, takže to bylo zas trochu jednodušší, posledních 5 kol jsem vedl a nikdo mě nepředjel, čemuž jsem ani sám nevěřil…!“
Výsledek asi není potřeba připomínat, mistrem Evropy Moto3 2013 se stal náš jezdec Karel Hanika.
Už po skončení loňské sezóny se o tebe zajímal tým Aki Aja, o co vlastně šlo:
„Jednali jsme o eventuálním závodění ve španělském mistráku CEV 2013, k tomu ale nedošlo. Ovšem z Red Bullu mně během celé sezóny neustále říkali, ať se nestarám, ať prostě celkově vyhraji a zbytek že zařídí oni. A v Misanu mně to pak také řekli oficiálně“, vysvětlil celou situaci brněnský student, jenž se tak stal dalším – po Bohouši Stašovi (1977) – opět plnohotnotným jezdcem nějakého továrního motocyklového týmu v seriálu Grand Prix.
Posledním letošním „svezením“ tak byly testy GP-Moto3 v Jerezu a potom v Almerii, a to už za tovární tým KTM, i když v Almerii testoval Kája Hanika motocykl z Red Bull Cupu na příští rok: „Byl jsem rád, že jsem začal s novým motocyklem na pro mě známé a oblíbené trati, tedy v Jerezu. Ta motorka je úplně jiná, než ta z Red Bullu či v IDM. Brzdné body byly úplně jinde, teprve poslední dvě hoďky jsem se snažil jezdit i na nějaký dobrý čas. A také jsem jel závodní simulaci a zajížděl celkem konstatntní časy. Postupně jsem zrychloval a nakonec jsem na mého nového týmového kolegu Jacka Millera ani moc časově neztratil (pouhých 0,491 sekundy – pozn. Bosso). Celý nový tým funguje opravdu neuvěřitelně profesionálně a všichni se snaží pomoci k tomu nejlepšímu výkonu a výsledku. Týmový šéf Aki je bezvadný psycholog, který ví, jak své jezdce namotivovat, a naopak je zbytečně „nepřetočit“. Nyní jsme tedy zůstali v týmu jen já a Jack, zatímco Danny Kent bude jezdit za „sesterskou“ Husqvarnu.“
Jsi v týmu jednička nebo dvojka?
„Původně jsme měli být v týmu tři, nyní tedy pouze Miller a já, takže se dá říci, že jsem dvojka. Ale nikdo to tak nebere…Mechanici pracují na 100% a není v tom vůbec žádný rozdíl. Samozřejmě Miller pojede už třetí sezónu, takže se od něho očekává boj o titul. A já se budu snažit co nejvíce se mu přiblížit.“
Rozdělení na KTM a Husqvarnu, tvůj názor Karle?
„Toto rozdělení vyšlo na veřejnost až po testech a já o tom vím nejvíc z webu Motodenik.cz. Ale je to prostě reakce KTM na rozhodnutí Hondy o strategii závodění jejich továrního týmu, a tím bude mít Husqvarna rovněž nějakou výhodu“.
Zde je nutno připomenout o co vlastně jde:
Příští rok se budou motory losovat, ještě před prvním závodem musí každá továrna nechat zaplombovat dva ze šesti možných použitelných motorů pro celou sezónu a ty budou losem rozděleny na jezdce. V případě KTM tedy asi na 18-20 pilotů. Honda to obešla tím, že tovární se budou jmenovat opravdu i nadále Honda, zbytek pak FTR. A to stejné je u KTM: Kornfeil či Hanika a další dostanou vylosované motory z těch řádově 40 zaplombovaných, zatímco Husqvarna bude mít pro Kenta a Niklase Aja čtyři speciální motory a bude je tedy schopna během sezóny i nadále vyvíjet. To jen na vysvětlenou o strategii továrny Honda, resp. KTM.
O svém dalším programu pak Kája Hanika nastínil následující:
„Už tento týden odlétám do Barcelony, kde se budu až do Vánoc připravovat v jednom speciálním campu, který vede trenér, jenž spolupracuje s řadou motocyklových jezdců, kromě jiného dříve i s Carlosem Checou (jmenuje se Aleix Santacreu – pozn. Bosso). Ten mně vypracuje i individuální tréninkový plán, který se budu snažit v Česku dodržovat. Hned po novém roce mě čeká další camp v sídle Red Bull v rakouském Salzburgu, kde budou na programu i lékařské testy a samozřejmě kondiční trénink s aplikacemi nejnovějších současných tréninkových metod. A začátkem února pak první testy, tentokrát ve Valencii, kde jsem ještě nikdy nejel..Testovat budeme před novou sezónou opravdu dostatečně.“
Tvůj týmový kolega Jack Miller dostal za úkol zhubnout doma v Austrálii během zimy 3 až 4 kila, co ty sám?
„Taky se budu snažit něco zhubnout, 1 až 2 kila“, říká Kája a já hned oponuji, takže bez vánočního cukroví? „No to asi ne, sice se vyhýbám tučným jídlům, snažím se jíst zdravě, hodně vitamínů, ale čas od času si čokoládu také dám. No a maminčino cukroví, bez něho by to nebyly Vánoce“.
Když jsme se tedy dostali až ke tvé mamince, tak paní Haniková: Jede se poslední kolo závodu, na čele je vedoucí čtyřčlenná skupinka, pochopitelně s Kájou! Co si přeje v duchu maminka? Musíš vyhrát! nebo hlavně nespadni!
„Maminka si vždy přeje, a to i v posledním kole, aby přijel do cíle zdravý! A to třeba i jako poslední“, odpovídá sympatická blondýnka Vlaďka.
A jak důležitá je pro tebe přítomnost tvého otce během závodních víkendů?
„Kdyby nebylo jeho, tak bych tady neseděl. Spolu jsme zatím absolvovali zatím všechno, spolu jsme se rozhodli jít do Red Bull Rookies, a tak i když nyní už nebude mít tolik práce během závodů, tak doufám, že se mnou bude na závody jezdit pořád. On je schopen stát někde na trati a říci mně, kde třeba ztrácím, kde mohu ještě získat nějakou desetinku, atd.“.
Co se tedy dá očekávat od tebe v té první sezóně? Dle mého názoru, v první polovině sezóny bude úspěchem dojíždět v Top-10, ve druhé snad v Top-5 a možná se podaři i nějaká ta bedna?
„Já si žádné cíle nedávám, kdyby byly vysoké, tak bych je třeba nesplnil, a ty nízké by zas byly špatné. Prostě o tom nechci mluvit. Kdyby to bylo tak, jak říkáš, tak by to bylo skvělé. Motorka bude jistě vynikající, tým taky, takže bude záležet hlavně na mně a už se moc těším. Dá se řici, že si budu dávat své vlastní cíle vždy pro jednotlivé závody“.
Závěrem poslední otázka, četl jsem na webu SpeedWeek.com, že spokojen budeš, až porazíš Marqueze?
„Ano, tento dotaz jsem opravdu v Misanu dostal. Nechtěl jsem obligátně opakovat to, co říkají všichni ostatní: tedy vyhrát závod GP, stát se mistrem světa atd. A jelikož považuji Marqueze za nejlepšího současného jezdce této planety, tak svého cíle dosáhnu, až ho budu porážet“.
V tom ti Karle samozřejmě budeme držet pěsti – přináší štěstí -, zatímco palce znamenají kopance!
v.m.
zdroj+foto: hanikaracing.cz
© 2023 Dominik Kalivoda
Vytvořeno službou Webnode